Dopňky

Nenápadné doplňky

Leckteré klobouky připomínaly helmu a krátkým chlapeckým účesem dotáhly ženy k dokonalosti svou posedlost po ideálu krásy. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o nudná módní léta zahalená do šedi, kde dominoval boj za práva žen a hrůzy I. světové války se tak snažily přebít nablýskanými pozlátky šperků zahrnující perly, drahé kovy či diamanty. To všechno ale ztratilo význam s příchodem lepkavě vtíravé ekonomické krize, nedostatečně talentovaným umělcem Adolfem Hitlerem a znovu zbrojícím Německem, už brzy lačnícím po čisté árijské rase. Lidstvo se sice zase oklepalo od nánosů střelného prachu, ale pachuť rychle po sobě jdoucích událostí z 30. let zůstala a ovlivnila i módu po II. světové válce.

 

Šperky

Hlavním šperkem, který se nejvíce nosil, byly pravé korále, nejčastěji ve světle růžové nebo tmavší růžové. Často k nim do sady patřily náušnice. Šperky, převážně ty nejvíce ceněnné, byly jak jinak než drahé. Prodávaly se i soupravy polodrahokamů, prsteny s polodrahokamy nebo drahokamy. Korále se nosily na dlouhých šňůrách, což ovšem znamenalo, že se občas přetrhaly. Šperky se nejčastěji dědily, sklo v té době jako materiál nebyl vůbec obvyklý.

 

Ostatní doplňky

Prádlo

Pod oblečení se nosilo běžně kombiné, jen na vesnicích se nosívaly neforemné, volné, dlouhé košile. Dají se přirovnat k dnešním večerním šatům - rovný střih, tenká ramínka a krajka vepředu. Prádlo se kupovalo ve speciálních buticích, většinou doporučení na obchody se spodním prádlem dostávaly ženy od svých švadlen. Prádlo se šilo většinou z hedvábí, trikotýnu nebo kombinace hedvábného trikotýnu.

Punčochy

Punčochy byly hedvábné a se švy, ženy si je proto musely často navzájem kontrolovat, aby byly rovné. Nosili se také podvazkové pásy, ovšem pro ženy tehdy nebyly tolik pohodlné.

Podprsenky

V téhle době vznikaly první podprsenky. Údajně vznikly podle Angličanky Mary Jacob, která si pod velmi tenké společenské šaty nemohla vzít korzet, jelikož byl moc výrazný, tak smotala dva kapesníky, které si k tělu přivázala stuhou. Její kamarádky to zaujalo a nová "podprsenka" byla na světě. K podprsenkám se do soupravy kupovaly také kalhotky, většinou oboje v pastelových barvách, které byly oblíbené, ovšem černá také nebyla pasé, vypadala více noblesně, více formálně, ne tolik intimní.

Kloboučky

Ty se kupovaly u modistek, patřili jako základní doplněk k oblečení a jako ostatní doplňky musely ladit. Byly vysoké, malinké, se stuhou za hlavu, formou baretek, vzhledem kastrůlku, taburetku apod. V této době byly samozřejmostí, ne jako v dnešní, kdy se lidé nad ženou s kloboukem na hlavě spíše podiví. Vždyť i v dobových filmech všechny ženy měly klobouky, především, když vycházely na ulice. Ženy úloha ve společnosti nenařizovala, aby při vstupu do místnosti klobouk sundala, to bylo výhradou pánů. Páni nosili cylindry, a to k fraku. Také buřinky, ale ty hlavně nosili úředníci a detektivové.

Rukavičky a kabelky

Rukavičky si některé ženy doma samy háčkovaly. To ovšem bylo znát, takže ženy, které měly úlohy většinou jako herečky nebo manekýnky, které měly reprezentovat, si rukavičky kupovaly, známý rukavičkář byl např. v Karlově ulici v Praze, ten šil rukavičky na míru. Nosili se také kožené rukavičky, ve kterých se ovšem potily ruce, přesto byly krásné a oblíbené.

Kabelky musely spolu s rukavičkami a botami ladit. Nejdražší byly kabelky, které se kupovaly jako první a k nim se dolaďovaly rukavičky a boty. Nejdražší byly ty z krokodýlí kůže. Oblíbené byly buď známá psaníčka nebo klasické velké kabelky. Nejvyhlášenější v Praze byly v obchodě na Újezdě, které byly ovšem nehorázně drahé a originální.

 

Zdroj:

  • FORMÁČKOVÁ, M.: Zita Kabátová - Moje první republika, 2007, Praha: BVD, 1.
  • http://www.topzine.cz/20-a-30-leta-minuleho-stoleti-ovlivnena-feminismem-a-valkou/

Fotogalerie: Dopňky