Zdroj: bleskove.centrum.cz; 4.11.2006

Smutná část historie:Temné stránky Barrandova

Mraky nad Barrandovem - to je název nejnovější knihy televizního reportéra Stanislava Motla, v pořadí již desáté, kterou napsal tento rodák z Ústí nad Orlicí, známý "lovec nacistů" a investigativní novinář. Motl se v ní vrací k období let 1939 - 1945, kdy český film ovládli němečtí nacisté. Přitom však na Barrandově, odkud vyhodili všechny režiséry i herce židovského původu, vznikla i v období okupace naší země hitlerovským Německem celá řada kvalitních filmových děl, jež udržovala národní povědomí a pomáhala aspoň po několik desítek minut zapomenout na hrůznou realitu té doby.

Dokončila film. Pak ji zastřelili...

Umlčené rty. Babička, Valentin Dobrotivý. Městečko na dlani. To jsou filmy, v nichž zazářila česká herečka Anna Letenská. Žena, která se posléze ukázala být opravdovou hrdinkou.

 

Dne 27. května 1942 čeští parašutisté, vyslaní z Velké Británie, uskutečnili v Praze atentát na úhlavního nepřítele českého národa, zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jednoho z nich po akci tajně ošetřil lékař MUDr. Břetislav Lyčka. Podle jedné verze tohoto lékaře nechala herečka Anna Letenská spolu se svým manželem v jejich bytě přespat, když mu po atentátu bylo v patách gestapo. Podle jiné verze poskytli nocleh Lyčkově manželce. Tak či onak - muže Anny Letenské gestapo zatklo a uvěznilo v Petschkově paláci.

Herečka během natáčení komedie režiséra Otakara Vávry Přijdu hned každé ráno vozila do neblaze proslulé Pečkárny manželovi čisté prádlo a až pak jezdila do ateliérů či exteriérů. V roli komické domovnice byla skvělá a profesionální. V přestávkách mezi natáčením ale jen mlčky sedávala s hlavou v dlaních tušila, že její osud je zpečetěn. Šéf Lucernafilmu a Barrandova Miloš Havel, kterého ovšem hned na počátku okupace nacisté donutili, aby se vzdal majority, dokázal zařídit, aby mohl být film dokončen. Teprve pak gestapo Letenskou zatklo. V Mauthausenu její život ukončila kulka vpálená do týla... Necelé dva měsíce poté byla komedie Přijdu hned uvedena do kin. A publikum, které ve velké většině netušilo, jaký krutý osud potkal Annu Letenskou, bouřilo smíchy...

Odboj v podání Adiny Mandlové

O jedné z nejúspěšnějších českých hereček té doby Adině Mandlové se šuškalo, že je milenkou státního ministra pro Čechy a Moravu Karla Hermanna Franka. Nebyla to pravda. Zato si Mandlová poměrně brzy začala románek s vedoucím filmového referátu v Úřadu říšského protektora, aktivním nacistou Hermannem Glessgenem. "Budu hezká ještě tak pět let. A musím toho využít," řekla tehdy podle svědectví režiséra Otakara Vávry.

Krásná Mandlová, původně manekýna, byla náročnou milenkou. Velmi často si kupovala drahé toalety i kožichy a Glessgen platil jako mourovatý. Až jednoho dne účet za nový kožich neuhradil. Prostě na něj už neměl... V dubnu 1940 byl Glessgen z funkce odvolán. Důvod? Dluhy a finanční nespolehlivost! "Měla dostat metál," řekl režisér Vávra o Mandlové s úsměvem. "Za to, že zlikvidovala tak velkého nacistu..."

Je pravda, že se Mandlová posléze pokoušela navázat spojení s někým, kdo proti Němcům v ilegalitě působil, ale... "Každý můj pokus byl samozřejmě považován za snahu zrádce proniknout do kruhu skutečných vlastenců - odbojářů. A tak jsem žila v opovržení lidí, kteří mne neznali, až do konce války," napsala pak sama herečka.

Sláva a pád Lídy Baarové

Šéf nacistické propagandy Josef Goebbels se ještě před druhou světovou válkou dočista zbláznil do mladičké české dívenky Ludmily Babkové. Ta se pod uměleckým jménem Lída Baarová stala hvězdou českého i německého filmu a Goebbels byl ochoten pro svou "Liduschenku" spálit všechny mosty, opustit rodinu, vzdát se kariéry, ba odjet s herečkou třeba do Japonska.

Jenže sám Adolf Hitler si svého spolubojovníka povolal na kobereček a dal mu "kapky". A Goebbels se postavil do latě - románek s Baarovou okamžitě ukončil a herečka dostala neprodleně zákaz nadále točit v Německu. Vrátila se proto do Čech, natočila tu ještě film Turbina a pak jí nacisté zakázali filmování i na Barrandově.

V té době dostala nabídku točit v Římě. Hrála tam v šesti filmech, dokonce v režii slavného Vittoria de Siky. Po zatčení duceho Benita Mussoliniho se vrátila do Prahy - a to byl konec. Až do konce jejího života, který po válce dožila v rakouském Salzburgu, Baarovou provázel punc kolaborantky.

Režiséra Svitáka popravil soudce Lynč

Jan Sviták byl poměrně úspěšný herec a posléze i režisér. Jeho Přednostu stanice reprizují české televizní stanice i v dnešní době. V době okupace působil v důležité vedoucí funkci na Filmovém ústředí.

Sviták přežil pád nacismu a osvobození Československa jen o dva dny. Už 10. května 1945 ho zběsilý dav lynčoval. Lidé ho kopali, smýkali jím, bili ho deštníky. Měli u toho být i Světákův kolega z Filmového ústředí a také známá česká herečka. (Podle jistého svědectví údajně Ljuba Hermannová - ovšem Motl tuhle hypotézu nepotvrdil.)

Pak procházel kolem kostela svatého Martina, kam dav zmučeného Svitáka dovlekl, zcela náhodně voják vítězné sovětské armády. Vyzvali ho, aby krvácejícího "zrádce a kolaboranta" zastřelil. A voják rozběsněným "vlastencům" vyhověl. Režiséra popravil a pak klidným krokem z místa tragédie odešel.

"Nedospěl jsem během šesti let, kdy jsem knihu Mraky nad Barrandovem připravoval a psal, k závěru, že by Jan Sviták přímo kolaboroval s nacisty. Naopak, některým lidem ze svého okolí dokázal i pomoci. Hlavně však hodně věděl. A patrně proto musel zemřít," řekl Stanislav Motl.

Byla to krutá, nepředstavitelná doba

Poselství Motlovy knihy, která nedávno vyšla v nakladatelství Rybka Publisher, vyznívá v autorův apel: nesuďme ty, kteří tehdy žili, pracovali, milovali a někteří i opravdu spolupracovali s okupační mocí. Byla to krutá, nepředstavitelná doba, a my jsme ji neprožili.