Osobnosti

Byli slavní, krásní, mladí, s celým životem před sebou. Velká část jich za své sny a touhu hrát zaplatila příliš velkou daň. První republika byla doba, kdy herci své povolání milovali, netoužili po hromadě peněz, některé kostýmy a všechny svoje osobní šaty si nechávali šít na vlastní náklady, když toužili po něčem krásném. Lidé se k sobě ještě uměli chovat, pánové při pozdravech poklonili hlavu a sundali klobouk, ženy se se zarděním také uklonily. Kavárny, restaurace a zvláště Lucernabar, určený pro herce, byly denně plné lidmi, kteří se tam nezastavují jen proto, aby v rychlosti vypili svou kávu a zakousli koblihu, ale scházeli se tam, aby zde příjemně strávili čas se svými blízkými, známými, drahými.

V dnešní době jsou tito lidé téměř zapomenutí a přežívají ve vzpomínkách jen těm, kteří na ně s láskou vzpomínají. Na některé se vzpomíná s nostalgií, na jiné s nenávistí nebo s lítostí. Jen těžko odhadovat, jaké by měli životy, kdyby nepřišla válka a poté cenzura za komunismu. Avšak dokud žije jedna z našich nejkrásnějších hereček paní Kabátová a náš významný režisér Otakar Vávra, tak se ještě nezapomene.